Archív

Archive for Červenec, 2006

Složitá identifikace jednotky hloubkařů

17. července 2006 Napsat komentář

Identifikovat jednotku, která se zúčastnila útoku na konkrétní cíl, není vůbec snadné. V hlášeních skupin či perutí, která byla zpracována s minimálním zpožděním, je totiž obvykle uvedena pouze oblast (např. "Prague-Pilsen"), zřídka lokalita. Ani v jednom případě se nelze na tyto údaje spolehnout – ne vždy odpovídají skutečnosti (nehledě na chybný zápis geografických názvů, což však není velký problém). Občas se stalo, že se Američané domnívali, že napadli cíl, který byl přitom vzdálen desítky kilometrů. Je proto nezbytné v archivních pramenech domácí a americké provenience srovnávat čas (či časové rozpětí) a příp. podrobnosti o typu cíle, rozsahu škod apod. Fotografie zachycující hloubkaře jsou naprostou raritou.

Po hloubkařích zůstaly průstřely kostelní věže

14. července 2006 Napsat komentář

Při opravě věže kostela v Křemži (okr. Český Krumlov) byly objeveny dva průstřely, které podle pamětníků mají na svědomí právě hloubkaři při útoku na vlaky na trati České Budějovice-Český Krumlov, píše se v Křemežském zpravodaji. Podrobnosti nebyly uvedeny.

Rubriky:Zajímavosti

Poznámka k domácím pramenům

13. července 2006 Napsat komentář

Pokud bychom omezili území České republiky na území bývalého protektorátu, můžeme s potešením konstatovat, že archivního materiálu domácí provenience týkajícího se hloubkových útoků se dochovalo velké množství, který je navíc zpracován a zpřístupněn. Důvodem je zcela určitě fakt, že Čechy (méně to platí o Moravě) ležely do května 1945 v německém týlu, a proto se jim frontové boje vlastně vyhnuly. Než vypuklo povstání, protektorátní státní správa fungovala normálně – k jejím úkolům patřilo mj. evidování a oznamování materiálních škod a počtu obětí způsobených hloubkaři.

Zájemci o tuto problematiku by měli věnovat pozornost těmto zdrojům (jejich charakteristiku najdete v databázi Archivní fondy a sbírky v České republice, kterou udržuje MV):

  • Ministerstvo železnic I, Praha (Národní archiv v Praze) – obsahuje i agendu protektorátního Ministerstva dopravy a techniky
  • Zemské četnické velitelství Praha (NA)
  • Sbírka staničních kronik (tj. železničních stanic; NA)
  • Sbírka staničních knih četnictva a Sboru národní bezpečnosti, Středočeský kraj (Státní oblastní archiv v Praze)
  • Letecká válka na území ČSR (Vojenský historický archiv)
  • měsíční situační zprávy protektorátních okresních úřadů (tj. jakési oficiální kroniky příslušného okresu; okresní archivy – součást tzv. presidiálních spisů)

V různé míře podrobné zápisy o hloubkařích najdeme obecních kronikách – spíše ale odrážejí názory současníků, pochopitelně méně se lze spolehnout na věcnou správnost.

Podstatně horší je situace v případě území odtrženého v říjnu 1938 – velké množství spisového materiálu vzalo zasvé na konci války, další po příchodu českých správních úředníků. O to cennější jsou proto např. kroniky Mariánských Lázní a Chodové Plané, které byly v překladu zpřístupněny na webu díky spolku Hamelika.

Německá kronika Mariánských Lázní

12. července 2006 Napsat komentář

Překlad německé Lerchovy kroniky Mariánských Lázní, který zveřejnil tamější vlastivědný spolek Hamelika, uvádí přehled hloubkových útoků a leteckých poplachů ve městě a okolí v roce 1945. Počínaje 20. dubnem 1945 přestaly jezdit vlaky do Karlových Varů a Chebu (nádraží v obou městech předtím byla težce poškozena bombardéry americké 8. letecké armády).

Chodová Planá, 20. dubna 1945

12. července 2006 Napsat komentář

Podle Německé vlastivědy Chodová Planá (okr. Tachov; opět v překladu vydaného spolkem Hamelika) se odpoledne 20. dubna 1945 stalo terčem hloubkařů zdejší nádraží, v důsledku čehož byla přerušena železniční doprava Plzeň-Cheb.

Rubriky:Plzeňský kraj

Článek o kotlářích na webu ČRo

11. července 2006 Napsat komentář

Článek o kotlářích na portálu Českého rozhlasu, který vyšel loni v rámci série o druhé světové válce, uvádí několik zajímavých epizod. Zmiňuje rovněž, že kotlářům se říkalo tinkers (???) nebo Jambos (správně Jabos).

Slovníček

11. července 2006 Napsat komentář

Jak již bylo uvedeno v úvodním příspěvku, u nás se pro americké stíhačky útočící na pozemní cíle vžilo označení hloubkaři nebo kotláři. V nemčině se používá Tiefflieger (doslova "hloubkový letec") nebo ve vojenském slangu Jabo odrážející německou zálibu ve složeninách (Jagdbomber = stíhací bombardér). Angličtina zná výrazy ground-attack aircraft i fighter-bomber (více v příslušném heslu ve Wikipedii). V anglických textech o letecké válce 1939-1945 se často setkáme s výrazem armed recce/reconnaissance (doslova ozbrojený průzkum; vzhledem ke kontextu lépe přeložit jako akce stíhacího letounu bez konkrétního úkolu v určeném prostoru, resp. s úkolem napadat jakýkoliv cíl vojenského významu) a strafe/strafing (tj. ostřelovat z nízko letícího stroje – viz Cambridge Dictionaries Online). Podle Oxford Essential Dictionary of the U.S. Military jde o parafrázi německého výroku "Gott strafe England" (tj. Nechť Bůh potrestá Anglii), která se poprvé objevila za první světové války. V souvislosti s útoky na tanky je celkem frekventované slovo tank-buster (tj. ničitel tanků; vzpomeňme na komedii Ghostbusters:-).

Rubriky:Nezařazené

Místo úvodu aneb Proč blog vznikl

11. července 2006 Napsat komentář

Útoky spojeneckého (zejména amerického) letectva na pozemní vojenské cíle, železniční a silniční dopravu v českých zemích v letech 1944 a 1945 sice v domácí literatuře nejsou tématem zcela novým, více či méně podrobné zmínky o letounech označováných jako "hloubkaři" a lidově též kotláři (podle kotlů parních lokomotiv, které byly jejich nejčastějším cílem) se objevují snad ve všech textech týkajících se letecké války nad naším územím, jež vyšly od roku 1990, ale na ucelenejší zpracování dosud čeká. Smyslem blogu je tedy pokusit se o doplnění těchto informací, které by mohly být, doufám, zajímavé třeba i pro regionální historiografii. Současně nevylučuji, že se zde neobjeví příspěvky tematicky možná okrajové, ale související.

Obsah blogu se bude opírat o poměrně bohaté domácí archivní prameny, které byly "výstupem" protektorátní veřejné správy fungující do samotného závěru války a které excerpuji od roku 1995, zahraniční archivní prameny, odbornou literaturu, regionální periodika a webová diskusní fóra apod. Poznámky k použitým informačním zdrojům najdete postupně v samostatné rubrice Prameny a literatura. Dlouho jsem zvažoval, jak tento nesourodý materiál sumarizovat a prezentovat, ale díky Internetu tento problém přestal být aktuální. Blog považuji z hlediska autorského i čtenářského za ideální řešení.

Na Vaše názory se těší Filip

Rubriky:Nezařazené