Úvodní stránka > Jihočeský kraj > Pumy způsobily velké ztráty mezi „národními hosty“

Pumy způsobily velké ztráty mezi „národními hosty“

Až do 24. dubna 1945 se Tábora, důležité železniční křižovatky na trati Praha-České Budějovice, letecká válka v podstatě nedotkla, pomineme-li časté poplachy při přeletech amerických letadel, které se ostatně staly součástí života v protektorátě.

Ten den kolem 10. hodiny (v kronice železniční stanice se nesprávně uvádí kolem 14. hodiny) svrhla čtveřice hloubkařů nezjištěný počet pum na nádraží, kde byl na 22. koleji shodou okolností odstaven vlak s „národními hosty“. Exploze a následné postřelování si vyžádaly 32 či dokonce 36 mrtvých a nejméně 40 raněných. Z českých obyvatel utrpěl zranění pouze drážní zaměstnanec Josef Drtina.

Kronika města tuto událost zachytila takto (ovšem spojuje ji nesprávně s druhým náletem 29. dubna 1945): „Strašnou krvavou lázní byl postižen vlak s německými uprchlíky, sestavený s uzavřených nákladních vozů a stojící blízko mostu u Jeronýmovy ulice (podle mapy u staniční budovy směrem k Praze – pozn. FV). Několik vagonů bylo bombami zapáleno a mnoho uprchlíků, hlavně žen a dětí, uhořelo. Strašný křik a nářek se z těchto míst ozýval, když sanitní vozy odvážely mrtvé a raněné.“

Zástavba ani železniční infrastruktura zřejmě nebyly vážně poškozeny. V domech u nádraží tlaková vlna rozbila mnoho okeních tabulek a poškodila několik střech.

V této souvislosti bychom měli dodat, že táborští měli velké štěstí – zdejší stanici si za svůj cíl vybrala 18. dubna 1945 v rámci ofenzivy pro nepřátelských železničním uzlům 8. letecká armáda. Průzkumný letoun však nad městem zaznamenal hustou oblačnost, a tak svaz 176 bombardérů typu B-17 nesoucích 524,6 tun pum byl nakonec odkloněn na bavorský Straubing…

Zdroje:
KUTÍK, Vítězslav. Útoky spojenského letectva na železniční dopravu v jižních Čechách v letech 1944-1945. In Cestou k vítězství : příspěvky k dějinám osvobození Československa a jižních Čech Sovětskou armádou. 1. vyd. České Budějovice : Komise regionálních dějin OV KSČ, 1985. s. 83.
SOkA Tábor, Pamětní kniha města Tábor, s. 377-378.
FOUD, Karel, KRÁTKÝ, Vladislav, VLADAŘ Jan. Poslední akce : Operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945. Plzeň: Nava, 1997, s. 69.

  1. 22. srpna 2006 (10:53)

    To měli tedy v Táboře štěstí.

  2. Kubů
    17. ledna 2008 (10:27)

    PamětníkMůj otec, ing. Stanislav Kubů, nar. 1931, měl to problematické štěstí, že se stal svědkem popisovaného útoku, když cestoval do Písku na přijímací zkoušky na střední lesnickou školu, které se konaly následujícího dne. Útok přečkal na schodišti do krytu, který se nacházel ve sklepě hotelu naproti nádraží. Tam slyšel kulometnou střelbu a 2 silné výbuchy a tam posléze viděl přinést na nosítkách raněného německého vojáka v uniformě. Po skončení poplachu na nádraží viděl vlevo vzadu zasažený vlak, jehož nejméně jeden vagon hořel. Udává, že minimálně některé z vagonů tohoto vlaku byly označeny červenými kříži. Později odpoledne toho dne, pokračoval se svou sestrou v cestě vlakem do Písku a vzpomíná, že ještě než dojeli k mostu přes Vltavu museli z důvodu přítomnosti hloubkaře během 10ti minut 2x ve volné krajině zastavit a opustit vlak. Pokaždé hloubkař, údajně jednomotorové letadlo s řadovým motorem, provedl jenom nízký průlet, ale nestřílel.

  3. petr kratoska
    6. února 2011 (20:10)

    muj otec si to pamatovalProminte moji Cestinu, narodil jsem se v Tabore ale vyrost jsem v Canade. Muj otec ve svem zivotopisu o tom naletu psal. ‚Z druheho naletu nam vsak zustaly nejen patrony z letadel ale take vzpominky na masakr na taborskem nadrazi kde byly vagony plne uprchliku jinak kolaborantu s nemci, kteri nemohli ani z techto dobytcaku uteci a hloubkari v te dobe napadali nadrazi kde nicili hlavne lokomotivy a stim vzali za sve i vagony. Mrtvi byli po nalete privazeni v phrebnich vozech pro chude na stary taborsky hrbitov kde byli pohrbeni v chromadnem hrobe. Vozy pro chude byly cele uzavrene, takze mrtvi z nadrazi tam byli naskladani az ke stropu. Poprve v zivote jsem videl tolik mrtvych pohromade. Deti i dospeli s utrzenyma rukama nebo nohama byli vylozeni nejdrive na chodnik kde je nekdo vyfotografoval a potom odvazeni do hromadneho hrobu. Devce stare asi jako ja (13) lezelo na chodniku jako kdyby spalo ale kdyz ho zvedli tak ji upadla hlava. Byla strelena do krku a hlava ji vysela snad jenom na kousku kuze. Po chvili mi zacalo byt z toho nejak horko a nakonec se mi udelalo spatne a musel jsem odtud odejit.‘ Frantisek Kratoska (Tehdy a Dnes)

  1. No trackbacks yet.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s