Úvodní stránka > Nezařazené > Aktualizováno: Zničená nebo z provozu vyřazená lokomotiva?

Aktualizováno: Zničená nebo z provozu vyřazená lokomotiva?

Které označení hloubkaři je pro zasažené lokomotivy nejvýstižnější: z provozu vyřazená, zničená nebo poškozená?

Osobně se přikláním k první variantě, jak je ostatně patrné ze samotných příspěvků v blogu, protože je to charakteristika odpovídající nejvíce skutečnosti. Používala se ostatně také – v německém originále nejčastěji jako betriebsunfähig nebo dienstunfähig – v hlášeních železničních úřadů a četnických stanic.

Důvod je prostý: Vzhledem k principu fungování parních lokomotiv coby tlakových nádob stačil i jediný otvor v kotli, aby tlak v parním stroji během krátké chvíle poklesl natolik, že lokomotiva byla znehybněna, tedy vyřazena dočasně z provozu. Musela být následně odtažena do výtopny (dnes depa), kde byla podrobena opravě, jejíž délka a náročnost se pochopitelně odvíjela od charakteru a rozsahu způsobené škody.

Na druhé straně jen velmi malá část lokomotiv, která se stala cílem útoků hloubkařů, musela být zcela odepsána. Statisticky to všem nemohu přesně doložit, vycházím z údajů, které mi poskytl především G. Höhn. Popravdě řečeno, vím jen o jednom případu, který je však ojedinělý tím, že lokomotiva byla zničena výbuchem vedle stojícího vagonu – viz Kaznějov, 18. dubna 1945.

Toto tvrzení staví do poněkud jiného světla jiný badatel, Josef Vančura. Podle jeho informací, resp. podle první poválečné inventury v červnu 1945 bylo totiž zrušených (prostřílených) lokomotiv podstatně více (např. Vodňany, 16. října 1944; Přerov, 14. října 1944; Nepomuk, 15. února 1945). To nemění nic na faktu, že naprostá většina z lokomotiv, které se staly obětí hloubkařů, se časem, po válce, vrátila do služby u ČSD a nezřídka v ní setrvala nejméně dalších dvacet let… V tomto směru bych doporučil čtvrtý a pátý díl publikace Parní lokomotivy.

Není vyloučeno, že část jiných lokomotiv, které podle prvotního ohledání byly hloubkaři "jen" poškozeny a mohly z místa útoku pokračovat v jízdě, byly poté, co byly důkladněji prohlédnuty, převedeny do stavu "vyřazených z provozu".

Sluší se dodat, že americké stíhací jednotky rozlišovaly ve svých hlášeních zničené (destroyed) a poškozené (damaged) lokomotivy (viz neúplný přehled). Arthur C. Fiedler, Jr., který úspěšně napadl jednu lokomotivu 28. prosince 1944 kdesi na Vysočině, mně napsal, že piloti měli jediné možné kritérium hodnocení výsledku útoku: Pokud viděli (a následně to potvrdil záznam z fotokulometu), jak z lokomotivy vytryskly sloupy unikající páry, byla lokomotiva označena za "zničenou", ostatní zasažené lokomotivy byly považovány za "poškozené".

S trochu jiným názorem na tuto věc se podělil ve svých memoárech Col. Hubert A. Zemke, velitel 56. a 479. stíhací skupiny: "Naším častým úkolem bylo útočit na železniční tratě, a tak zabránit nepříteli přesun vojáků a zásobování. Zvlášť úspěšný den v tomto ohledu jsme (tj. 56. stíhací skupina – pozn. FV) měli 3. srpna 1944, kdy jsme v okolí Štrasburku dostali 31 lokomotiv během pětihodinové mise (oficiální statistika přiznává této skupině 17 zničených a 14 poškozených lokomotiv – pozn. FV). "Ajax" (krycí název pro velitelství VIIIth Fighter Command) po nás chtělo, abychom rozdělovali zasažené lokomotivy na zničené nebo poškozené. Z mého pohledu bylo jen velmi málo lokomotiv skutečně zničeno, jen musely prostě zastavit. Přestože široko daleko bylo vidět, jak z kotle vyrazil oblak unikající páry, jsem si jistý, že taková lokomotiva byla odtažena a opravena."

Zdroje:
VANČURA, Josef. Osobní sdělení, 25. dubna 2008
FIEDLER, Arthur C, Jr. Osobní sdělení, 14. července 2008
WOLF, William. American fighter-bombers in World War II : USAAF Jabos in the MTO and ETO. Atglen, PA : Schiffer Military History, 2003, s. 114

Rubriky:Nezařazené
  1. fantan
    24. července 2008 (11:31)

    Po válce a začátkem 50. let byla trať Praha – Kladno (Lužná-Lišany) dvojkolejná. Jezdil jsem tudy často a pamatuji, že nádraží Hostivice bylo plné a odtud až do Kladna všechny stanice, jejich odstavné koleje a ta „druhá“ kolej do Kladna byly plné prostřílených lokomotiv, určených k roztavení v kladenských hutích.Je to odhadem 25 km, k tomu délka těch zabraných kolejí Hostivice, Jeneč, Unhošť, Pavlov, délka loko cca 10 m – hochu, mám pocit, že těch zlikvidovaných loko bylo MNOHEM víc!

  2. Petr Barchánek
    29. července 2008 (14:28)

    Jenže v té době se do Poldovky dovážely na šrotaci lokomotivy z celé Evropy včetně západních zemí. Jsou doložené i takové vzácné kusy jako například parní motorové vozy Rakouských státních drah apod.

  3. Karton
    14. února 2010 (19:28)

    My jsme jim neříkali hloubkaři, ale kotlářiPilotům bylo vidět do tváře; já jsem viděl jen černochy. Jako kluci jsme si hráli s odhozenými pásy nábojmic.

  1. No trackbacks yet.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s