Aktualizováno: Následkem sovětských náletů v posledních hodinách války zemřelo více než 1300 lidí
Tečku za leteckou válkou nad českými zeměmi napsaly sovětské bitevní a bombardovací letouny. V mnoha městech a obcích spontánní oslavy osvobození vystřídalo zděšení…
Asi nejčastěji se v této souvislosti hovoří o útocích na Mělník a Mladou Boleslav 9. května 1945. Za jejich původce byly přitom dlouhá léta nesprávně a z ideologických důvodů označovány německé letouny (příp. letouny bez výsostných znaků). Z podrobného popisu vycházejícího ze sovětského pohledu (doplněného vzpomínkami sovětských letců), který publikoval v knize Bomby pod Řípem Michal Plavec, lze jednoznačně vyvodit, že smyslem těchto a dalších akcí bylo zabránit německým vojskům ustoupit za demarkační linii do amerického zajetí nebo narušit komunikace, které využívaly. Jen 2. letecká armáda ze sestavy 1. ukrajinského frontu, který pronikal do Čech severu, 9. května 1945 podnikla 1320 vzletů.
Docházelo přitom, bohužel, také k tragickým omylům. Jeden z nich zažily Hrotovice na Třebíčsku 8. května. Krátce po poledni způsobila masakr exploze pumy na náměstí v davu vítajicího sovětskou jednotku, která sem právě dorazila. Zahynulo 114 místních obyvatel (mezi nimi Lubomír Studený, který se domů vrátil z koncentračního tábora tři dny předtím) a 36 sovětských vojáků včetně plukovníka G. I. Sacharova, velitele 208. samohybné dělostřelecké brigády.
Ve Ždírci nad Doubravou dva útoky pumami a palubními zbraněmi, které byly údajně zaměřeny na pozice Němců odhodlaných v okolí obce ještě klást odpor, 9. května připravily o život více než 40 lidí (včetně 23 místních obyvatel) a navíc detonace zničily a poškodily mnoho domů.
Odhaduji, že celkový počet obětí sovětských náletů v posledních hodinách války (jejich, zcela určitě neúplný seznam připojuji) přesáhl jeden tisíc tři sta – většinu tvořili čeští a němečtí civilisté.
| Obec (okres) | Datum |
Počet obětí |
| Bedřichov (okr. Liberec) | 8. května | 6 |
| Benátky nad Jizerou (Mladá Boleslav) | 9. května | 3 |
| Bítovánky (Třebíč) | 8. května | – |
| Byšice (Mladá Boleslav) | 9. května | 23 |
| Ctidružice (Znojmo) | 8. května | 6 |
| Čáslavice (Třebíč) | 8. května | 4 |
| Česká Kamenice (Děčín) | 8. května | – |
| Česká Lípa | 8. května | ? |
| Dalešice (Jablonec nad Nisou) | 9. května | – |
| Děčín | 8. května | asi 300 |
| Dolní Cetno (Mladá Boleslav) | 9. května | – |
| Dubá (Česká Lípa) | 9. května | ? |
| Frýdlant (Liberec) | 8. května | 26 |
| Grešlové Mýto (Znojmo) | 8. května | ? |
| Havlíčkův Brod | 9. května | – |
| Hodkovice nad Mohelkou – Petrašovice (Liberec) | 9. května | 8 |
| Horka (dnes součást Proseče pod Ještědem; Liberec) | 9. května | – |
| Horní Kounice (Znojmo) | 8. května | 1 |
| Hostěradice (Znojmo) | 8. května | 12 |
| Hrotovice (Třebíč) | 8. května | 150 (1) |
| Chlumec (Ústí nad Labem) | 8. května | 63 až 84 |
| Javorník (Liberec) | 9. května | – |
| Kojetice (Třebíč) | 8. května | – |
| Krucemburk (Havlíčkův Brod) | 9. května | 26 (28) |
| Křižanov (Žďár nad Sázavou) | 9. května | 18 |
| Liberec | 8. května | několik desítek |
| Libochovice (Litoměřice) | 8. května | 15 (3) |
| Litoměřice | 9. května | 18 |
| Litovel (Olomouc) | 8. května | 1 |
| Louny | 8. května | 2 |
| Ludmírov (Prostějov) | 9. května | 14 (1, 3) |
| Maršovice (Jablonec nad Nisou) | 9. května | – |
| Mělnické Vtelno (Mělník) | 9. května | – |
| Mělník | 9. května | 27 |
| Mikulovice (Znojmo) | 8. května | – |
| Mimoň (Česká Lípa) | 8. května | 38 |
| Mladá Boleslav | 9. května | asi 450 (2, 3) |
| Mnichovo Hradiště (Mladá Boleslav) | 9. května | – |
| Moravská Svratka-Svratka (Žďár nad Sázavou) | 9. května | – |
| Moravské Budějovice (Třebíč) | 8. května | 1 |
| Moravský Krumlov (Znojmo) | 8. května | ? |
| Most | 8. května | 14 (2, 4) |
| Nová Ves nad Nisou (Jablonec nad Nisou) | 9. května | – |
| Nové Město na Moravě (Žďár nad Sázavou) | 9. května | 4 |
| Olbramkostel (Znojmo) | 8. května | ? |
| Olšany u Prostějova (Prostějov) | 8. května | 2 |
| Opatov (Třebíč) | 8. května | 6 |
| Polná (Jihlava) | 9. května | – |
| Přibyslav (Havlíčkův Brod) | 9. května | 1 |
| Roudnice nad Labem (Litoměřice) | 9. května | 25 |
| Rousměrov (Žďár nad Sázavou) | 9. května | – |
| Rychnov (Jablonec nad Nisou) | 9. května | – |
| Straky (Nymburk) | 9. května | – |
| Štěpkov (Třebíč) | 8. května | ? |
| Telnice (Ústí nad Labem) | 8. května | – |
| Těšetice (Olomouc) | 8. května | 1 |
| Turnov (Semily) | 9. května | ? |
| Úštěk (Litoměřice) | 8.(?) a 9. května | asi 20 |
| Valč (Třebíč) | 8. května | 4 |
| Velká Bíteš (Žďár nad Sázavou) | 9. května | 11 (14) |
| Velké Meziříčí (Žďár nad Sázavou) | 8. května | 35 |
| Vrbno nad Lesy (Louny) | 8. května | – |
| Vrchovany (Česká Lípa) | 9. května | – |
| Všejany (Nymburk) | 9. května | – |
| Žandov (Česká Lípa) | 8. května | – |
| Ždírec nad Doubravou (Havlíčkův Brod) | 9. května | 40 (43) (3) |
| Žďár nad Sázavou | 9. května | – |
| Želetava (Třebíč) | 8. května | ? |
| Žerotice (Znojmo) | 8. května | 5 |
Poznámky: (1) – včetně sovětských vojáků; (2) – včetně německých civilistů; (3) – včetně německých vojáků; (4) – včetně válečných zajatců
Zdroje:
POLÁK, Michael. Konec války: v kraji zabíjely pumy. MF DNES (Liberecký kraj). 7. 5. 2007, s. 3
FILIP, Jiří. Nejasnosti kolem útoku 9. 5. 1945. Boleslavský deník. 27. 4. 1945, s. 6
ŠIKOLA, Ladislav. Nezapomeňte na květnové události, které se odehrály u nás v regionu. Jablonecký deník. 9. 5. 2008, s. 8
TOMAN, František. Nálety na Ústí nad Labem, Chlumec a Telnici za druhé světové války. In Ústecký sborník historický. Ústí nad Labem : Muzeum města Ústí nad Labem, 1983, s. 399-410
FILKA, Ivo, ŠVOMA, Jaroslav. Přehledné dějiny Žďáru nad Sázavou od nejstarších dob do roku 1980. Žďár nad Sázavou : Regionální muzeum Žďár nad Sázavou, 1998, s. 99-100
PLAVEC, Michal. Bomby pod Řípem : Nálety na Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnici nad Labem a další sídla během druhé světové války. Cheb : Svět křídel, 2008. 278 s.
BLAŽEK, Václav. Přibyslavský občasník. 2005, ročník 16, č. 173, s. 17
Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik
http://www.benatky.cz/omeste/historie/okupace.php
http://www.litovel.eu/cs/mesto/fotogalerie/udalo-se/pred-70-lety-koncila-svetova-valka-3-cast.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1slavice
http://www.kvh.estranky.cz/clanky/kroniky-obci-nejen-o-roce-1945/hosteradice-Hosterlitz.html
http://www.mesto-ustek.cz/historie_zajimavosti.htm
http://www.sdhsasovice.webzdarma.cz/view.php?cisloclanku=2007120005
http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obckamc
http://b24polna.bloguje.cz/657785-nalet-sovetskych-letadel-na-krizanov.php
http://www.hodkovicenm.cz/index.php?id=4&id_ku=6&id_akt=1968
TESAŘOVÁ, Sylva. Osobní sdělení, 5. února 2007
LOPAUR, Miroslav. Osobní sdělení, 15. února 2008
JOZA, Petr. Osobní sdělení, 25. února 2008
BENEŠ, Edvard D., Osobní sdělení, 14. září 2009
Zanechat odpověď
Hloubkaři 
Miroslav 7.5.194554 obětí
Mimoň 8.5.194536 mrtvých během náletu, dva lidé zemřeli na následky zranění
Měl. VtelnoMělnické Vtelno, 9. května 1945, souboj něm. a sov. letounů, odhoz bomb na okraj obce kolem 17. hod. – asi 10 bomb, z toho 3 nevybuchly. Další nálet kolem 19. hod. – asi 14 bomb a postřelování vesnice. Oběti naštěstí žádné, pouze poškozené budovy.
Nálet v HrotovicíchPane kolego,když jsem před léty zpracovával kapitolu o letech 1939-1945 k dějinám města Ivančice, zjišťoval jsem také údaje o hrotovické tragédii, během níž byl totiž také smrtelně zraněn nově zvolený komisař Okresního úřadu JUDr. Lubomír Studený z Ivančic (jeho bratr Jaroslav byl čs. letcem RAF), který se teprve tři dny předtím vrátil z koncentračního tábora. V poznámce jsem napsal: „V Hrotovicích se 8. května 1945 seběhli lidé na náměstí před zámkem k uvítání Rudé armády, která dorazila ve 12.10 hodin. O pár minut později se nad městečkem objevilo sovětské letadlo a svrhlo dvě bomby, z nichž jedna dopadla přímo doprostřed shromáždění. Následky byly strašné: okamžitě zahynulo 114 místních občanů a 36 rudoarmějců včetně velitele 208. dvinské nrigády samohybných děl plk. G. I. Sacharova. K celé tragedii došlo tak, že pilot letadla nebyl upozorněn varovnými světlicemi (signalista, vytyčující čelo postupujících jednotek nedlouho předtím padl) a proto se domníval, že se v Hrotovicích shromažďují německé jednotky k protiútoku. Podle tvrzení pamětníků byl výbuch na náměstí umocněn tím, že zasáhl nákladní vůz s municí.V 70. letech 20. století, na počátku normalizace, přišli někteří režimní historici s tvrzením, že tragédii měli na svědomí německé granáty, vypálené z dělostřeleckých pozic u Myslibořic.“ZdravíJ.Břečka
Žerotice 8.5.1945 (okr. Znojmo)8.5.1945 ráno přiletělo asi 60 letounů. zvědavci vylézají ze sklepů, jsou spatřeni a odstřelováni. Jedno letadlo shazuje bomby a jehož bomba dopadla do dveří sklepa pana Notavy, dveře vyrazila a zabila tři lidi. Těžce raněná C. Vintová umírá na obvazišti v Tvořihrázi. Její syn pozbyl nohu. Syn jedné ze zabitých též přišel o nohu a byl odvezen do ošetřovny v Tvořihrázi. Po příchodu RA v domění, že jde o raněného německého vojáka byl odvezen do nemocnice v Bratislavě. Při posledním bombyrdování byl zabit ve svém bytě střepinou F. Vrba. Hmotné škody nebyly velké krom jedné vyhořelé stodoly.
Hrotovice – fotografieVážení kolegové, jen malý dodatek. Fotografie mrtvých z Hrotovic se nacházejí v ivančickém muzeu. Fotografie opravdu jen pro silné povahy !! :-((
Dubňany (okr. Znojmo)7.5.1945 při druhém náletu mezi 8-9 hodinou 2 usmrcení.
Rouchovany (okr. Třebíč)25.4.1945 4 oběti náletu.
HrotoviceDoplněk inf.od pana Vítka.Signalista, zastřelený na křižovatce u Hrotovic, skončil v lese a tanky vedené panem Illkem z Rouchovan byly dopraveny do Hrotovic.padly mezi lidi 3 bomby, nebyl zasažen žádný muniční vůz, šlo o šrapnelovou bombu (zabíjí vše živé ve svém okolí), padl i lékař, proto vše končilo v Ivančicích
RouchovanyInf.od pana Vítka souhlasí, šlo o nálet jednoho průzkumného letadla a zasáhlo nešťastnou náhodou 4 osoby u potoka. Okolo nich byl rozebraný vůz s ojem k nebi, což letec vyhodnotil jako dělo.
Rouchovanya ještě k osvobození. Při ostřelování od Přešovic jednotkami SS a WM (sídlo v Myslibořicích)padl jeden občan Rouchovan, dva tankisté v zasaženém tanku a dva úěšáci (jednoho si sami kolegové omylem zastřelili). Ostatní dojeli do Hrotovic, kde jich padlo dalších 36 vojáků RA a 144 vesměs domácích.
TaKé LudmírovDne 9.5.2009 na křižovatce zvané "Na srdéčku" (okr. Prostějov) mezi obcemi Ludmírov, Hvozd a Ponikev došlo k těmto tragickým obětem.4 občané české národnosti10 vojáků RA1 zajatý němecNevíte někdo co to mohlo být za typ letadel a odkud startovaly, popř. co to bylo za jednotku.
PřibyslavDne 9.5. dopoledne ruská letadla svrhla několik bomb. Jedna dopadla na dílnu Pohořelých. Další spadly na náměstí před hostinec u Novotných. Na horním náměstí byl zasažen dům rodiny Beckertových. Jedna bomba dopadla do údolí k řece Sázavě, poničila dům a zabila hospodářská zvířata. Bombardování nepokračovalo jen díky tomu, že farář Halík vylezl na věž, kde vyvěsil bílý prapor. Při náletu zahynuli dva lidé.
Branišovice (okr. Znojmo)7.5. provedla v 7 30 sovětská letadla nálet na obec. Poškozeno 15 budov a německá obecná škola. Ten samý den večer byly německým letadlem svrženy pumy na kostel, který úplně vyhořel a byl pobořen.
Běhařovice (okr. Znojmo)7.5. nálet po 10 hodině. Zasažena školní budova, poškozen jeden domek za školou, stodola, Orlovna. Dva domky vyhořely. O život přišel jeden 15 letý mladík, kterého zasáhly střepiny z ruské bomby, když se zdržoval s kamarádem poblíže německé techniky.
Dobelice (okr. Znojmo)Po sovětském náletu vyhořelo 11 budov, stavení a stodol. O život přišel mlynářský pomocník z č.39. Další dva lidé byli zraněni.
Val. Meziříčí11.4.1945 před polednem přiletělo 3(5,9?) letadel a bombardovalo VM od železničního depa přes město. Údajně poškozeno 87 domů (foto některých poškozených existují), o život přišlo 13 lidí. Železnici moc neublížili (1 mrtvý železničář), odneslo to město. Dodnes jsou lidi, co tvrdí, že to byla USAAF. Letadla snad byla navedena sovětským výsadkem (neověřeno, čsl vojáci, výsadek Karel). Nejvíce postižena ulice – dnešní Palackého a Husova. Dodnes existují některé krátery po bombách. Tentýž den bombardovány i Hranice.
po náletu ?Zírám nad debilitou některých pisatelů. 1. díky Rudé armádě můžete vůbec psát. Kdyby jí nebylo, neexistovali by jste. 2. Díky USA za vybombardovanou Zbrojovku v Brně dávno po osvobození Brna . Díky USA za mrtvé občany Brna a vesnic od Brna až k Jedovnicím. To jen pro pořádek. Jistě, že Rudá armáda nechtěně zabila i občany Československa, na tom není nic divného. Spíš bych vyčítal Britům , Francouzům – že nás darovali HItlerovi.
Moravský Krumlov (okr. Znojmo)Bombardování centra města 7. a 8. května 1945. Z 502 domů 383 zasaženo a 113 zcela zničeno. Uváděný počet obětí 13 – 15. Zda se jednalo o německé, české obyvatele či přísluníky některé z armád se mi zjistit nepodařilo.
Hrotovice a další obce na Třebíčsku (včetně samotné Třebíče) se dne 8. 5. 1945 staly terčem pro bitevníky 3. GŠAK (7 g. a 12. g. ŠAD)
Zdroj: DBP 5. LA, květen 1945, str. 36
Dobrý den. V Hrotovicích moc svědků o letadle nemluvilo. Na Třebíč nebyl v květnu 1945 žádný nálet. Napadeny byly Dukovany, Dalešice, Opatov…., ale Třebíč ne. Jsem rodák o dané téma se zajímám. A nebo máte nové informace.Já vycházíz z kroniky, jednoho deníku a svědků….
po náletu!Jmenovec Josef, co tady obviňuje ostatní z debility, je buď lhář nebo by si měl doplnit vzdělání. Zbrojovka Brno nebyla Američany bombardována "dávno po osvobození Brna". Jak známo, Američané zaútočili na Brno v srpnu a listopadu 1944, tedy za hluboké okupace. V dubnu 1945, o němž jmenovec Josef píše a naříká nad mrtvými, rozsévaly na Brněnsku smrt sovětské bomby v souvislosti s postupem fronty. Ale vyčítat v souvislosti s bojovým úsilím Spojenců naše mrtvé Sovětům je stejně ubohé jako výtky vůči Američanům.
Dalším adeptem jsou Louny. 8.5.45 večer došlo k náletu, při kterém zahynuly dvě osoby. Nálet je samozřejmě přisuzován LWF, nicméně já se domnívám, že šlo o útok letadel RA, nebo o nouzový odhoz spojeneckého letounu. Aktivita LWF v té době byla minimální, pokud vůbec nějaká.
O tom jak to bylo ve skutečnosti v Hrotovicích je zpracována publikace která byla vydána Svazem protifašistických bojovníků v roce 1970 ( pobočka Hrotovice).Včetně svědectví s fotografickým materiálem a ověřením střepin z dělostřeleckého granátu německé výroby. Rovněž jsou vysvětleny okolnosti od přímého účastníka tehdejšího zástupce velitele Rudé armády Který v Hrotovicích padl. Kopii této publikace Vám mohu e-meilem poskytnout. Jako 12 chlapec jsem v té době bydlel ve Skryjích ( dnes tam stojí atomové elektrárna Dukovany ) a přes nás vozili zraněné do Ivančic Událost se stala kolem 12 hodiny 8.5.1945. Opravdu je nutné již jednou osvětlit všem jak to skutečně bylo a ne tendenčně upravovat (viz ČT – Omyly a lži druhé světové války).
Od pamětníka vím o bombardování Vratislavic u Liberce. Němci se v dnešním lesoparku opevnili, zákony jsou tam dodnes. Měli tam protil.děla a vystřelili na Rusácích. Ti zaútočili pumami. Jedna dopadla do domova důchodců, 2 km od baterie, druhá do šloly, 200m za nimi,. třetí na nádraží 1 km od ní.
Tak ty Louny. Máte tam chybičku. Zahynuly tu dvě osoby. Pan Alois Suchopárek (1887) a malá Jaruška Prauzová (1943). Celou dobu tvrdím, že je zabily ruské bomby. Díky za informace. Jak říkal můj otec : „Němci byli svině, ale nemusíme na ně svádět všechno.“
Díky, pane kolego. Z čeho vlastně čerpáte v tomto případě?
Když jsem si přečetl různé komentáře k tomu co napáchalo letectvo RA za druhé světové války konkrétně v dubnu a květnu, tak se pozastavuji nad tím jak někteří tvrdí co bylo a možná ani v té době nežili. Já jsem se narodil v roce 1933 a prožil jsem celou okupaci právě ve Skryjích ( dnes je tam atomová elektrárna Dukovany) a tuto dobu jsem prožil a tak ji mohu popisovat. Na brožuře z Hrotovic se podílel i můj otec který se vrátil z koncentráku. Tehdá se to zjištovalo z faktů a od dosudtehdá žijících přímých účastníků a ne podle toho co jedna paní povídala.. Přesto, že byly dodány důkazy tak se to dnes přizpůsobuje tomu co se dnes hodí.Pravda ale nejde zamlčet.Pro upřesnění: Přes nás přelétávaly letouny z Brna na frontu a při návratu zpšt po nich začala pálit jedna jednotka SS která dorazila v 9 hodin do Skryjí. . Vzhledem k tomu že již RA přes Rouchovany postupovala tak tato jednotka ( většinou z Hitler Jugent) se přesunula mimo obec. Zanedlouho přiletěli letadla a dělaly nálet na nás. Celkem 3x proletěli a když po nich nikdo nestřílel letěli dále k Třebíči na frontu. Myslíte si, že napadení velitele divize by bylo možné? Copak by neměli letci přehled o tom kde se nachází velitel divize ? Trochu se zamyslete co je pravda. Po válce jsem se přestěhoval do CHomutova a světe div se. Proč byla Chomutovská Poldovka která vyráběla speciální letecké ventily chlazené sodíkem ( 702 D) pro Meseršmita až 24.4.1945 bombardována letectvem USA a přesně trefili provoz kde se tyto ventily vyráběly. A nebo zjistěte si kdy byly bombardovány závody ( staliňák) v Záluží u Mostu kde se vyráběl benzin z uhlí.pro Wermacht. Proč to bylo až v dubnu 1945. A takových míst je nespočet. Kdy bylo bombardováno Ústí nad Labem ( a to nemluvím o ztrátách na životech lidí) kvůli tomu, že to byl strategický nádražní uzel .Proč až v polovině dubna? Dříve to nebyl? Moc otázek na odpovědi. Trochu se zamysleme a hlavně hledejme opravdovou pravdu a ne to co někomu dnes hodí.
Pokud to byl dotaz na mě (nálet na Louny), tak z knihy M. Plavce – Bomby pod Řípem. Podle něho, se v naší oblasti motaly dvě skupiny letadel. He 111 z I./KG4, které přelétaly na Američany obsazené letiště Weimar-Nohra. Tato skupina byla sovětskými stihači napadena u Teplic a Litoměřic a ztratila min. dva stroje. Z logiky věci vyplývá, že když beru kramle, neberu sebou bomby. Druhou skupinou byly Pe-2 z z 1. GAP, 2.LA VVS, které v tu dobu útočily na cíle v okolí. Od Teplic a Litoměřic je to k nám cca 5 minut letu.
Musím reagovat na příspěvek pana Václava. Nálet na HGW v Záluží nebyl jen v polovině dubna 45, ale už 12.5.1944 byl podniknut nálet na tohle zařízení. Pak následovaly další. Stačí si jen přečíst perfektní knihu od Radovana Helta – Mostecký benzín hoří, nebo její volné pokračování „A z nebe padaly bílé hvězdy“.
Vážený pane Rankle, je dost možné, že jsem se nepřesně vyjádřil u VHG Záluží, ale nemýlil jsem se u Poldovky, Ústí nad Labem a dalších míst. Plk. Sokolov byl velitelem brigády ne jak jsem mylně uvedl (divize) A takoví velitelé měli vyšší spojení a nespoléhali na nějakého regulovčíka. Víte jsem rád, když se píše i o takových věcech jak to tehdy bylo.Na to se dnes začíná velice rychle zapomínat.Mě dnes zlobí, že jsou vydávány knihy o Wermachtu, Německých generálech, paměti Hitlerových projevů a o tom Jaké bylo osvobozování a o lidech kteří pokládali životy aby jsme mohli žít se nepíše Proč asi?
Pane Václave, víte on je tu jeden drobnej problém. Protektorát a Sudetská župa byla jediná, takřka válkou nedotčená místa. A tady se vyráběly zbraně pro WH do poslední chvíle. Byla tu takřka nedotčená infrastruktura, která umožňovala pokračování bojů. Proto ty nálety, proto likvidace fabrik a železniční sítě. Chce se to na tehdejší události dívat naprosto pragmaticky, bez jakéhokoliv politického zabarvení. Od konce války se u nás věří, že ty dva mrtvé 8.5.45 mají na svědomí Němci. Ale, když se podíváte do dokumentů, tak zjistíte, že se to nemohlo stát tak, jak se dodneška tvrdí. A pokud se mi podaří nevyvratitelně dokázat, že to bylo jinak, tak nejde o nic jiného, než o opravu omylu. Opravdu o nic jiného nejde. Maximálně z pamětní desky zmizí slova nacistický teror.
Smazal jsem komentáře, které se tematicky nevážou k textu nad nimi. Prosím, vyměnujte si názory mezi sebou v takovém případě. Díky.
Vážený pane cenzore, lituji, že Vás zajímají jen určitá fakta a to hlavně, jaké hrůzy způsobovali letci RA v posledních hodinách války. . Je to Vaše plné právo a tak dále “ objektivně“ informujte. Myslel jsem že Vás zajímají celková fakta o 2 světové, asi jsem se zmýlil, tak promiňte.
Poslední slovo, resp. opakuji: komentáře na téma nálet na Drážďany, ideologické překrucování dějin opravdu, ale opravdu nesouvisejí s tímto článkem. Žádní cenzura.
Promiňte,ale ideologické překrucování dějin je mi cizí. A o Drážďanech jsem odpovídal na to co se dělo za 2 světové..Taky jsem se Vám omluvil za to, že jsem „ideologicky“ nereagoval na vypsané téma. V žádném případě a nikdy jsem nepodléhal nějakému ideologickému přesvědčování a nebudu to dělat ANI DNES KDY JE MI UŽ 82 LET.. Neobávejte se, do Té vaší diskuse už vstupovat nebudu.
Mínil a míním to naprosto obecně, platí pro kohokoliv, kdo chce zde komentovat, prosím.
Přátelé mám dotaz. Během pražského povstání utočila na povstalce německá letadla. Mě by zajímaly útoky letounů ME-262 a to 8.5.45. Došlo v tomto dni k náletu tohoto typu letadla na pozice povstalců, nebo na budovu rozhlasu? A pokud ano, tak kdy? Děkuji.Jarda
Sice jsem v Praze v té době nebyl, ale je dokázáno, že nad Prahou operovaly Německé tryskové stroje Messerchsmit 262 ( Schwalbe) První tryskáč s 2 ma motory. a rychlostí až 500 km/h.
Že tam byli to je mě jasný. Mě jde právě o toho 8.5. Jestli se tam ten den opravdu objevili a pokud ano, tak kdy.
Pro pana Pruknera a ostatní: Skutečně to bylo prokazatelně ruské letadlo, snaha dávat za pravdu tendenční komunistické přepracování dějin události na německé dělostřelecké šrapnely je drzost. Od Moravského Krumlova na západ byly bombardovány všechny obce s výjimkou Rouchovan, dle svědectví mého otce za dobrou spolupráci obce s partyzány. Každá obec má své oběti (Dolní Dubňany, Dalešice, Hrotovice, Přešovice)
Vážený pane Šťastný, Píšete, že Rouchovany nebyly bombardovány, ale to se mýlíte. tam byl bombardován most přes Rouchovanku u Sokolovny a zahynuli tam dva občané.Když už mluvíte o Rouchovanech tak že byla napojena na partyzány tak to je trochu zkreslené. To Mohelno bylo partyzánskou obcí. V podzemním hnutí byl velice aktivní z Rouchovan učitel Potůček, Božek Jílek který také vedl a ukazoval cestu 8.5 tankům RA až k pile u Hrotovic a potom Mudr Hromádko který přes moji mámu která měla ve Skryjích stanici červeného kříže předával léky a obvazový materiál partyzánům.Víte jestli jste z Rouchovan tak by jste musel znát i učitele Škarabelu a učitele Nechmače. Tito byli velicí vlastenci A nesouhlasím s Vámi v tom co píšete o Hrotovicích.Víte tenkrát se to nebralo kdo je komunista a kdo ne. To dnes se hodně věcí zkresluje.
Pane Václave, 13.8.2008 jsem psal o bombardování Rouchovan u mostu (most nebyl cílem), obětí bylo více (dvě mé příbuzné). Historie Rouchovan nezná žádného Potůčka. Ke zkreslování historie přispěly zejména bolševici po válce. Učitelstvo nebylo moc aktivní, být vlastencem neznamenalo být v odboji. Můj pantatík Král, učitel z Rouchovan a Myslibořic byl vězněn po celou válku. Byl aktivní v Obraně národa na Znojemsku. Netvrdím, nikdy jsem to netvrdil, že Rouchovany byly partyzánskou obcí, ale spolupracovaly s partyzány. Na konci války se zabránilo odvozu několika vagonů obilí rozřezáním pytlů, zajetím strážních oddílů WM a dopravením k partyzánům.
Žádám o doplnění tabulky o padlé po bombardování Dalešic 7.5.1945 v poledne – počet obětí 27
Pro pana Václava http://www.zrcadlo.info/view.php?cisloclanku=2012050004
Vážený pane Šťastný,Já Vás chápu v tom, že na příklad nevíte co dělali různí lidé. Ani jste to nemohl vědět.V té době se s tím nikdo nechlubil. Jistě Vám ( když jste z Rouchovan) je známé jméno Padrta. Byl to mlynář ve Skryjském mlýně a jeho syn Bohouš chodil k nám. Oba nosili jídlo a zprávy partyzánům a zjistili to o sobě až když 8.5 nás Rudá armáda osvobodila. Myslíte, že se s tím chlubil pan MUDr Hromádko když nosil mé mámě léky a obvazový materiál který ona předávala dál. Táta byl v koncentráku a ve Skryjích v naší ulici bydlel udavač gestapa.Tak údajně chodil za učitelkou která bydlela u nás.Já jsem v polovině dubna našel v kamnech zakrvácený obvaz a máma mě zapřisáhala abych to niklde neřekl a Když přijeli Rudoarmějci tak se k nám nahrnulo asi 10 chlapů a děkovali mámě a říkali Ty naše zlatá Aničko. Víte bylo hodně těch kteří pomáhali a brali to jako povinost a máte pravdu dost bylo těch ( a já to poznal) že nedovolovali svým dětem se se mnou stýkat, že mám tátu kriminálníka a když se vrátil tak ho objímali a říkali Bohouši ty náš hrdino.Taková je a byla skutečná pravda, a lihovar ve Skryjích taky vypustili partyzáni a dnes se o tom nic nepíše.A zapoměl jste na řidicího učitele Mísaře ze Skryjí který se po příchodu z Kouniček doma oběsil. Je pochován hned u zdi u vstupní brány.A věřte “ Opravdoví hrdinové mlčí“
A pane Šťastný, když se zajímáte o to co bylo v této oblasti tak Vám mohu sdělit, že na konci dubna 1945 partyzáni udělali tancovačku u zříceniny hradu Rabštýn, ( bylo to u skály nad Jihlavkou u Skrýjského mlýna) a ten udavač to fotografoval a má máma si toho všimla a řekla to partyzánum. V noci si pro něj přišli a byl oběšený nalezen v lese. Na fotkách prý měl všechny co tam byli. Ti by skončili na Brněnském gestapu a jak by dopadli asi víte.Proč nic není o těch kteří byli příbuzní npor Opálky z Rešic? Do pátého pokolení byly zatčeni a odvezeni do Kounicových kolejí v Brně.A byli to i občané Rouchovan . Jestli se nemýlím tak rodina Texlových. Těch co byli persekuováni bylo hodně.Bohužel se píše jen o některých.To nesvádějte na bolševiky. Můj táta byl bezpartijní a byl od roku 1940 total ansatz v Německu a po vyšetřovací vazbě byl s poznámkou RU v SS arbats lágru Flossenburk pobočky v Nossenu u Drážďan a prodělal pochod smrti..A takových bylo více.A §255 s vyznamenáním za odboj dostal až při odchodu do důchodu v roce 1970.Já chodil za války do měšťanky právě v Rouchovanech tak vím o čem mluvím. Na jmého Král si taky pamatuji.
Po téměř jednom roce jsem se dostal na tento web. Pane Václave, krátce k několika Vašim poznámkám. Myslím, že byste mohl odkrýt jméno údajného udavače ze Skryjí. Jinak většina doktorů, Jindřicha Hromádku nevyjímaje, pomáhala odboji. Tento doktor byl několik týdnů vyslýchán na jihlavském gestapu, pak byl propuštěn. O příbuzných Opálky se nic neví, neb to nebyl komunistický odbojář. Pravda byla tajena z ideových důvodů. Z rodiny Texlových nikdo nebyl zavřen. I já do rouchovanské měšťanky chodil 🙂
Vážený pane Šťastný odpověděl jsem na Vaše dotazy, ale bohužel to nešlo odeslat je to zablokované díky naší současné demokratické cenzuře. Co se nehodí to se nepřijmeme. Bohužel Václav
Pane Václave (asi Misaři), můj mail mi306los@seznam.cz
Pánové, dobrý nápad, budu rád, když budete diskutovat spolu. Díky.
Vážení Hloubkaři. Když jsem se zamyslel nad tím o čem je tato rubrika, dovolte mě položit dvě otázky na které by jste mě mohli dát odpověď.
Za prvé proč hodnotíte jen hloubkaře letce Rudé armády a proč nehodnotíte i druhou stranu spojenecké letce
Kdo byli kotláři? kdo bombardobval v posledních dnech války takové závody jako byla Zbrojovka Brno, Poldi Kladno Škodovka Plzeň Hydraverk Záluží, Poldi CHiomutov, Ústí n labem a další? Proč až v polovině dubna 1945? A jaké byli oběti na životech civilních občanů z těchtp náletů?
Nebylo by objektivní hodnotit obě strany? Dostanu od Vás kvalifikovanou odpověď?
Vašek
Celá tato stránka je především o amerických hloubkařích, tento příspěvek je okrajový. Za celou dobu jsem nijak nezpochybňoval fakt, že i pri útocích amerických hloubkařů docházelo k obětem na životech mezi civilisty a značným škodám na budovách a vozidlech, která nesloužila armádě. Kupříkladu STW u Mostu bylo bombardováno opakovaně, a to nikoliv v posledních dnech války, poprvé 12. května 1944. F. Vojtášek
Vážený pane Vojtášku, jen si pořádně přečtete titulek a název o čem se píše. Já Vám odpovím na příklad o okrajové situaci podle Vás. Poldi CHomutov vyráběla letecké ventily chlazené sodíkem pro Mesršmity, byly zde speciální brusky a měřicí techniky. To se vědělo a jediný nálet byl na tento závod na konci dubna 1945. před tím ani jeden a přesně na tuto čási podniku ventilku ostatní provozy byly zasaženy okrajově , o ztrátách na životech nebudu hovořit. MOHL BYCH UVÁDĚT DALŠÍ UVĚDOMTE SI ? Pravda se nedá umlčet a měla by se vysvětlovat objektivně.Ne tak jak se to snažíte presentovat. „TENDENČNĚ“ to není správné. jistě se Vám to nelíbí ale bohužel Václav
Našiel som sovietske hlásenie o útoku skupiny IL-2 na nemeckú kolónu (zničené minimálne 3 nákladné automobily) „niekde v Čechách“ – lokalizované ako „cesty v priestore Misl – Brtutice – Rženin“. (prepis foneticky z azbuky).
Vie niekto pomôcť s identifikáciou tých osád? Na mapách som nič podobné nenašiel…
Můžete poskytnout odkaz nebo aspoň datum a jednotku? To leccos napoví. Díky. Filip
9.5.1945, 155GŠAP, Misl – Brutice – Rženin
155. GŠAP byl součástí 2. letecké armády VVS, která útočila 09/05 severně od Prahy. Podle mě to je jednoznačně Mělnická Vrutice místo „Misl – Brutice“ a Řepín (rž -> ř). Ve stejném hlášení je dále zmíněno Hor(ní) Cetno, což by odpovídalo.
Ano, to znie logicky! Ďakujem!
Dobrý den,
prosím Ondro, nejsou v hlášení, které zmiňujete nějaké podrobnosti o útoku?
Evidentně se jedná o obce Mělnická Vrutice a Řepín. Ovšem hlavní osa ústupu vedla přes Mšeno – Nebužely – Střemy – Mělník a druhá z Mladé Boleslavi – Bezno – Mělnické Vtelno – Byšice – Mělník. V Mělníku pak obě přes most. V okolí Řepína operovala ke konci války silná skupina partyzánů (Národní mstitel), která v květnu měla hlavní stan v řepínském zámku. Na Řepíně a v okolí proběhlo několik potyček i za účasti pár německých tanků.
Co se týče prostoru mezi obcemi Mělnická Vrutice a Řepín (obsazené v té době již partyzány) se jedná o silnici nevalné kvality (i v dnešní době), která je relativně úzká a část vede ostrými serpentýnami v lese, takže takovou cestou a ještě přes obsazenou obec by podle mého názoru těžko ustupovala kolona vozů. Dokonce ani pamětníci nikdy útok ruských letadel na Řepíně nevzpomínali. Pouze sběr proužků Windows školou povinné mládeže v okolí Řepína a Nebužel, ale to je jiná historie.
Zdravím a přeji mnoho badatelských úspěchů,
Ivan Novák z Řepína
Dobré odpoledne, obecně platí, že na geografická jména v takových případech nelze moc spolehnout, resp. odchylky byly celkem běžné, je tedy nutné porovnávat tyto údaje s údaji z domácích pramenů. Jinými slovy, do hlášení napsali, co si mysleli, že je správně, ve skutečnosti, to mohlo být jiné místo.
Zdravím a děkuji za odpověď. Předpokládám, že určení útoků ruských letadel v okolí (Byšice, Mělník, Mělnické Vtelno atd.) byly celkem geograficky přesná. Jedná se o větší obce, ale určit zmiňovaný prostor, to muselo dát v tom fofru docela práci. Možná že jde o odhad prostoru útoku po návratu z letu. Takže, kdo ví, jak to vůbec bylo…
Mam na mysli odchylku řádově kilometrech. Co říkají kroniky, potvrzují tato místa?
Ve většině případech byly v okolí kroniky odevzdány a po válce buď dopsány zpětně nebo nově založeny. Jinak zmínku o útoku letadel na kolonu jsem nezaznamenal. Vzdálenost po silnici mezi obcemi Řepín a Mělnická Vrutice dělá tak 8 km.
Myslím, že i o Mělnicku psal Michal Plavec v jednom regionálním sborníku. Napište mi na hloubkari zavináč seznam.cz
Dobrý den, díky za nabídku. Tak jsem posílal mail.