Hloubkaři se dočkají dotisku

Kniha Pod palbou hloubkařů (vyd. Academia v září 2019) byla rozebraná již v prosinci, a tak nakladatetství Academia chystá dotisk. Na pulty knihkupectví se Hloubkaři dostanou v první polovině února. Sledujte, prosím, Facebook: https://www.facebook.com/Kde-v%C5%A1ude-u-n%C3%A1s-ude%C5%99ili-HLOUBKA%C5%98I-139712529211

Mapa všech útoků zveřejněna

Se zpožděním, za které se omlouvám, jsem zpřístupnil mapu všech útoků hloubkařů u nás. Má sloužit čtenářům jako pomůcka pro lepší orientaci v knize Pod palbou hloubkařů (Academia 2019). Proto se po kliknutí na vybranou ikonku otevře malé okénko s datem či daty útoků na daném místě a odkaz na příslušnou stranu v knize. V pravém horním rohu vidíte legendu použitých ikonek.
Prosím, berte v úvahu, že GPS souřadnice jsem nevložil záměrně – příliš často totiž není známo přesné místo útoku.
Průběžně budu aktualizovat, prosím tedy o případné doplnění.
*** Zkrácený odkaz: https://1url.cz/@hloubkari ***

Velitel Tuskegee Airmen nad Plzní a Pískem?

332. stíhací skupina byla u prvního i posledního útoku 15. letecké armády v Čechách. Ve druhém případě (15. dubna 1945) misi proti lokomotivám Rakousku, Bavorsku a mezi Plzní a Českými Budějovicemi vedl velitel jednotky Col. Benjamin O. Davis Jr. (1912-2012), asi nejznámější postava Tuskegee Airmen vůbec.
[Foto: CC Smithsonian Institute]

Přes dvacet útoků na Mariánské Lázně

Nádraží, letiště a plochá (dostihová) dráha – to byly hlavní cíle v Mariánských Lázních, na které se hloubkaři zaměřili. Od 15. dubna 1945 jsem zaznamenal dvacet tři útoků (!), z toho deset (!) 21. dubna 1945. Ve městě, které bylo přeplněné uprchlíky a zraněnými vojáky, přestala v podstatě fungovat infrastruktura a poplachy trvaly celý den.

Tři armády v Milíně a Nezvěsticích

Na dvě místa v Čechách – Milíně a Nezvěsticích – zaútočili hloubkaři ze tří amerických leteckých armád (8., 9. a 15.), které operovaly nad naším územím. Navíc v případě Nezvěstic šlo o všechny tři typy stíhacích letadel, která Američané v Evropě používali: P-38 Lightning, P-47 Thunderbolt a P-51 Mustang.

Kdesi mezi Plzní a Českými Budějovicemi

Letouny ze 14. stíhací skupiny zaútočily 25. března 1945 na vlaky mezi Plzní a Českými Budějovicemi mimo jiné na těchto dvou místech. Zatím je neumím identifikovat – jsem tedy vděčný za pomoc.

Aktualizováno: „Neznámé útoky“ podle krajů

Vím, že (mnoho) nevím – díl třetí. I tak by se dal vyjádřit fakt, že na mnoha místech hloubkaři zaútočili (přesněji řečeno: měli zaútočit podle amerických hlášení), ale nemohu to zatím potvrdit a předpokládám, že se to nezmění ani v budoucnu. V případě nejméně 330 útoků nemohu zatím potvrdit, že se skutečně udály. Patnáct (patnáct!) se týká Mariánských Lázní, z toho pět (pět!) v jediný den. I ostatní místa vesměs ležela v odtrženém pohraničí – např. Bečov nad Teplou, Blatno, Bochov, Chomutov, Karlovy Vary, Nejdek, Sokolov, Stříbro, Svatava, Toužim… Graf ukazuje stav k 16. dubna 2017.

Klenčí pod Čerchovem se ocitlo v plamenech

Klenčí pod Čerchovem postihl večer 26. dubna 1945 nečekaný nálet, který měl tragické následky. Plameny, které se rychle rozšířily, zničily nebo poškodily několik mnoho obytných i hospodářských budov – tři z nich vidíte na fotografiích.

Pochod smrti napadený hloubkaři u Poběžovic

Jedna z kolon z evakuovaného ženského tábora ve Svatavě na Sokolovsku, pobočky koncentračního tábora Flössenburg, byla omylem napadena hloubkaři u Poběžovic (okr. Domažlice). Na místě zahynulo šestnáct vězeňkyň. Podle Jiřího Padevěta k tomu došlo 24. dubna 1945.

Zdroj: PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015, s. 228

Starý Brunst, 4. května 1945

U pily v dnes již zaniklé obci Starý Brunst (okr. Klatovy) byli při útoku, který se odehrál patrně 4. května 1945, zabiti tři vojáci: Leutnant Berthold Beil, Wachtmeistera Günther Walther a Leutnant Franz Michell (ovšem podle databáze Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge u Michella je jako datum smrti uveden 4. nebo 5. květen 1945), osm dalších bylo se zraněním odvezeno do lazaretu ve škole ve Zejbiši (Seewiesen, nyní Javorná), kde v následujících dnech zemřeli. Nejprve byli 14. května 1945 uloženi do samostatných hrobů, později byly jejich ostatky přeemístěny do společného hrobu č. 242, odkud byly v roce 1994 po exhumaci převezeni na německý vojenský hřbitov v Mariánských Lázních.

Zdroj: KUDRLIČKA, Vilém. Co zmizelo z Královsko hvozdu. Praha : Baset, 2005, s. 37