Záboří nad Labem, 1. dubna 1945

Několik (snad až sedm nebo deset) hloubkařů zaútočilo 1. dubna 1945 v 14.18 na jedoucí osobní vlak č. 301 na trati Kolín-Česká Třebová, konkrétně mezi zastávkami Starý Kolín a Týnec nad Labem, v katastru obce Záboří nad Labem (okr. Kutná Hora). Lokomotiva č. 387.023 (výtopna Praha-Masarykovo nádraží) inkasovala asi šedesát zásahů a byla pochopiteně vyřazena z provozu. Prostřílen byl i pátý vagon – čtyří cestující byli težce zraněni: tři vojáci – Peter Toos, Walter Ilste (jméno posledního není známo) a Antonín Horák z Kroměříže. Všichni byli sanitním autem převezeni do Kolína. Náhradní kolomotiva odtáhla vlak do Záboří nad Labem. Doprava musela být přerušena na dvě hodiny.

Zdroje:
Národní archiv, fond Zemské řetnické velitelství Praha, karton č. 904, inv. č. 6116/45
Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton. č. 4767, inv. č. 1034-45
SOkA Kutná Hora, fond Okresní úřad Kutná Hora, karton č. 93, pres. spis č. 177 a 198

Světlo do některých případů na Příbramsku

Včera jsem navštívil okresní archiv v Příbrami (mimochodem, sídlí v moderní světlé budově, poskytuje badatelům příjemné prostředí a setkáte se zde s ochotným personálem). Měl jsem poloviční úspěch. Na jedné straně jsem si doplnil doposud pouze kusé informace o některých útocích 15. února, 26. dubna, 29. dubna a 3. května 1945. Na straně druhé, bohužel, souhrnné hlášení o útocích 29. dubna 1945, klíčový dokument z presidiálních spisů, který měl být podle inventáře součástí fondu příbramského okresního úřadu, nebyl v příslušné složce k nalezení… Snad není vše ztraceno – jeho originál byl tehdy poslán zemskému úřadu v Praze, a je tedy pravděpodobně uložen v Národním archivu.

Chebské letiště terčem útoků bombardérů a hloubkařů

Na pulty knihkupectví se dostala publikace Chebská křídla Luďka Matějíčka, kterou vydalo známé nakladatelství Svět křídel. Je věnována 90leté historii chebského letiště a letecké továrny, kterou obestírá rouška tajemství. Obsahuje sérii fotografií, které svědčí o devastačním účinku náletu amerických bombardérů na zdejší nádraží 8. dubna 1945. Autor rovněž stručně líčí průběh hloubkové útoky na letiště, které podnikly 355. stíhací skupina (16. dubna 1945) a 362. stíhací skupina (17. dubna 1945). Popis prvního případu je doprovázen dokonce náčrtkem rozmístění zasažených německých letadel na zemi, který ke svému hlášení připojil Lt. Col. Gordon M. Graham, velitel 354. perutě 355. FG.

Mladotice, 4. dubna 1945

Stanice v Mladoticicích (okr. Plzeň-sever) se stala 4. dubna 1945 terčem útoku hloubkařů celkem pětkrát v krátkém sledu mezi 16.15 až 16.30. Z provozu byly vyřazeny tři lokomotivy: 354.134 (80 průstřelů; osobní vlak č. 1610), 423.073 (osobní vlak č. 3907) a 534.0131 (výtopna Plzeň; 34 průstřelů). Poslední jmenovaná lokomotiva nebyla v té době připravena k jízdě. Kromě toho bylo zasaženo 17 vagonů. Jedna cestující z Bolevce byla težce zraněna. Různý stupeň poškození utrpělo skladiště uhlí, výtopna, telefonní vedení do Chomutova a také střechy domů v okolí nádraží. Kůlna L. Sedláka (čp. 51) zcela shořela. Stojí za zmínku, že kronika obce a hlášení železničářů se vzácně shodují v několika základních faktech: počet letounů a lokomotiv a čas útoku.

Zdroje:
Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4544, inv. č. II-21205/45
Kronika obce Mladotice, I. díl (1929-1967), s. 229-230

Brzy vyjde kniha o historii 368. stíhací skupiny

Koncem roku by se měla objevit – zejména v online knihkupectvích – monografie Nulli Secundus: The History of the 368th Fighter Group. Jejím autorem je Tim Grace, který se podílí na činnosti asociace bývalých příslušníků této jednotky (patřil k nim i Timův otec), která byla na českém nebi častým hostem. Kniha bude obsahovat asi 400 fotografií, seznam pilotů, přehled vzdušných vítězství a další doprovodný materiál. V sedmé kapitole najdeme souhrnně zpracovány akce, které 368. FG podnikla v dubnu a květnu 1945 ve střední Evropě. Doporučuji také navštívit web 368. FG.

Čelákovice, 3. března 1945

Neúspěšně z pohledu hloubkařů skončil 3. března 1945 útok na osobní vlak č. 804 jedoucí mezi stanicemi Čelákovice a Mstětice (kilometrovník 9.3 až 9.9; okr. Praha-východ). Lokomotiva č. 464.034 z výtopny Hradec Králové byla zasažena pouze čtyřikrát, ale zřejmě ne do kotle či jiné citlivé částí, protože mohla pokračovat v jízdě. V hlášení bylo zaznamenáno i to, že jedna kulka proděravěla schůdky u předposledního vagonu č. Ce 3-0005. Nikdo nebyl zraněn.

Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4544, inv. č. II-20826/45

Označování zahraničních nákladních vagonů za války

Ivo Mahel, který pravidelně přispívá do diskusního fóra o železniční historii na serveru K-Report, mi pomohl zorientovat se v označeních nákladních, zejména zahraničních vagonů, která jsou uváděna v hlášeních o škodách na železničním parku v protektorátě.

V případě německých vagonů je identifikační kód tvořen ze tří částí: zkratky Německých říšských dráh (DR), názvu oblastního ředitelství a inventárního čísla, nejčastěji pětimístného nebo šestimístného. Např. "DR Hannover 741556" tedy znamená vagon příslušející Německým říšským drahám, konkrétně ředitelství Hannover. Název oblastního ředitelství zpravidla reprezentuje určitý typu vagonu, jak se ostatně můžeme přesvědčit v jednom přehledu, někdy byl v hlášeních typ vagonu specifikován pomocí písmena, které bylo přidáváno za název oblastního ředitelství (např. G – kryté vagony, O – otevřené vysokostěnné apod.).

V případě belgických, italských a francouzských vagonů, které se na českých tratích, aspoň soudě podle domácích pramenů, hojně pohybovaly, se místo "DR" a názvu oblastního ředitelství používal název příslušné země, tj. "France", "Italia" nebo "Belge".

Telefonická sdělení o hloubkových útocích na Písecku

Václav Bartoš, ředitel Prácheňského muzea v Písku, mi laskavě poslal (ještě jednou díky!) kopii záznamů telefonických sdělení tehdejšího okresního úřadu v Písku oberlandrátu v Táboře a dalším protektorátním institucím o dvaceti pěti hloubkových útocích na železniční a silniční dopravu 29. dubna 1945 mezi 8. a 17. hodinou a 30. dubna 1945 do 12 hodin. Další zprávy již nemohly být podány, protože bylo na mnoha místech přerušeno telefonní spojení. Vzhledem k tomu, že zejména první uvedený den se pozornost hloubkařů soustředila právě na tento region, jde skutečně o velmi důležitý autentický zdroj, třebaže v něm nejsou uvedeny časové údaje. Je však nutné jej doplnit o informace obsažené v kronikách dotčených obcí a železničních stanic.

Křečov, 4. dubna 1945

Cílem hloubkařů se, bohužel, občas stávala civilní vozidla. Například 4. dubna 1945 byl u obce Křečov (okr. Plzeň-sever) na okresní silnici spojující Manětín s Mladoticemi doslova rozstřílen soukromý autobus provozovaný zdejším autodopravcem Josefem Václavkem. Všichni cestující naštěstí včas vystoupili a ukryli se v nedaleké hluboké jámě.

Zdroj: SOA Plzeň, fond Fondy veřejné bezpečnosti z bývalého kraje Plzeň 1849-1960, okresní oddělení MV Plasy, inv. č. 5, Pamětní kniha stanice Manětín